Centrální pražské náměstí se změní

Vrátí se na Václavské náměstí tramvaje, zbourá se dům na rohu Opletalovy ulice, a kdy se konečně otevře opravená historická budova Národního muzea? Tak se už několik let ptají nejen obyvatelé hlavního města?  

 
Plány s proměnou centra města, s Václavským náměstím, má každá politická reprezentace, která právě vládne na pražském magistrátě nebo na radnici Prahy 1. Vypisují se soutěže na revitalizaci centra města, aby se vzápětí pod vlivem ekonomické krize zjistilo, že na drahé proměny nejsou peníze. Dělají se tedy změny v podstatě bezbolestné – do dolní části Václaváku už nesmějí vjíždět automobily, které k tomu nemají dobrý důvod či přímo povolení, zmizely i některé stánky hyzdící náměstí. Ty ale mají brzy nahradit nové, připomínající svým tvarem trup lodi. Lidé si tak tady stále budou moci koupit vedle tiskovin i oblíbené buřty.
 
NÁVRAT TRAMVAJÍ V NEDOHLEDNU 
Přestože tramvajové koleje spojující podélně dolní a horní část náměstí, byly vytrhány již v osmdesátých letech minulého století, teď se – nejčastěji ve spojení se zklidněním magistrály – hovoří o jejich návratu do těchto míst. Nápad vzešel z magistrátu, Praha 1 je zásadně proti. Podle starosty první městské části Oldřicha Lomeckého, který se zavedením dalšího tramvajového koridoru nesouhlasí, je třeba začít s revitalizací nejprve dolní části náměstí. 
Spodní část bude přetvořena podle vítězného návrhu architektonického ateliéru Cigler Marani samostatně. Do konce volebního období už by se mělo náměstí pod Jindřišskou a Vodičkovou ulicí proměnit v zelenou pěší zónu se dvěma stromořadími, absolutně bez aut a s novými stánky a přípojkami. „Ani finančně by se do konce volebního období nestihlo víc. Musí se vyřešit automobilová doprava, tu už do spodní části náměstí nepustíme, kvitujeme nápad s podzemními garážemi. Naopak odmítáme záměr vést tramvaje skrz prostředek náměstí a trváme na tom, aby se nejprve zvážily všechny varianty, než se bude měnit územní plán,“ prohlásil už letos v lednu Lomecký. 
Mezi další varianty změn patří vedení tramvajových kolejí pod magistrálou, Washingtonovou anebo Opletalovou ulicí. Změny v horní části náměstí se tak Pražané určitě nedočkají v příštích dvou až třech letech.
 
ZMĚNY ZA FASÁDAMI 
Největší proměny ale mají zůstat skryty zrakům běžných návštěvníků centra. Plánuje se například rozsáhlá výstavba ve vnitrobloku vymezeném na vnějším obvodu jak Václavským náměstím, tak ulicemi Panská, Jindřišská a Na Příkopě. Nový komplex budov, převážně kancelářského charakteru, má stát na pozemcích o rozloze patnáct tisíc metrů čtverečních. I když zveřejnění návrhu architekta Jakuba Ciglera vyvolalo už před třemi lety řadu protestů, v jednom se jak památkáři, tak vedení první městské části shoduje – vnitrobloky jsou ve značně zanedbaném stavu a opravu potřebují. 
Původní projekt, jehož investorem je společnost Ballymore, už prošel řadou úprav. Nejdříve se měly vnitřní dvory zastřešit, teď se tak na návrh památkářů nestane. Ballymore slibuje, že zachová i původní fasády domů, jichž se projekt dotkne; jde např. o paláce Savarin Na Příkopě nebo budovu Darexu na Václavském náměstí s čp. 11. Co však s Darexem bude a jestli vůbec zůstane zachován, se ale ještě neví. Centrem byznys centra se má stát historická jízdárna s prejzovou střechou. Dnes je v ní herna, do budoucna se počítá nejspíš s restaurací.
 
DŮM, KTERÝ JEŠTĚ STOJÍ 
Snad největší emoce ale budí v souvislosti s centrem dům s čp. 47 na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice. V letech 1880 až 1881 si ho nechali postavit manželé Benešovi, o čtyřicet let později prošel rozsáhlou úpravou, při níž zmizela neorenesanční fasáda, upravilo se průčelí domu a budova se také o dvě patra zvýšila. V roce 1956 se zřídil průjezd do vedlejšího objektu, v devadesátých letech se pak rekonstruovala i patra objektu, který současný investor, společnost Flow East, koupil už v roce 1994. Před několika lety pak tato firma rozhodla, že opravy domu se už nevyplatí, a nejlepší bude ho zbourat. Na jeho místě pak plánuje postavit budovu se skleněnou fasádou. 
Jenže, tento plán asi hned tak investor nezrealizuje. V okamžiku, kdy Flow East svou ideu zveřejnil, nastal boj o záchranu domu. Část odborné veřejnosti žádala prohlásit objekt za kulturní památku. Ministerstvo kultury to nejdřív odmítlo, pak svoje původní rozhodnutí revokovalo a opět vrátilo celou kauzu na začátek. Kde je její konec, zatím nikdo netuší. Investor mezi tím se svými plány na vytvoření projektu za 1,2 miliardy korun seznámil i laickou veřejnost. Tzv. Květinový dům má podle něj nabídnout tolik potřebné kancelářské prostory kategorie A v centru města i místo pro nové obchody.
 
 
Největší náměstí Česka prokoukne
Má přes osmdesát a půl tisíce metrů čtverečních a založil ho už Karel IV. Podle něj se také největší náměstí v České republice jmenuje. Plánů na revitalizaci Karlova náměstí bylo mnoho, s ekonomickou krizí se všechny zastavily. Nedávno Praha 2 podepsala s pražským magistrátem memorandum, v němž se s tím, že prostor defi nitivně prokoukne, počítá do konce roku 2018. S investicí za 500 milionů korun mají pomoci i evropské peníze. Vyřešit se mají hlavně prostory nástupů do tramvají a způsob, jakým se mají chodci dostávat přes vozovky. Park, jehož zakladatelem je František Thomayer, se má proměnit v průchozí bulvár a měl by vypadat tak, jak si to Thomayer při jeho budování naplánoval. 
 
.

Speciály

Aktuality

Architektura

Byt

Developerské projekty

Ze zahraničí